Právo...

...nemyslím ani Rudé právo ani Právo coby stávající deník. Myslím obyčejné PRÁVO... Justici, soudy, zákony a zákonodárce. Myslím to právo které nám dává možnost obrany a ochrany před kýmkoliv a čímkoliv co se snaží nás nějak omezit v našich svobodách a našich právech....

Čistej vzduch, už to můžem schválit...INTERNET, Profimedia

Poslanecká sněmovna, vědoma si své důležitosti a silna v kramflecích nadpoloviční většiny hlasů na nás chrlí jeden zákon za druhým. Co na tom, že ani samotní zákonodárci se v těch zákonech nevyznají? Právníci si přeci poradí a svým souputníkům v koalici zákonodárci přeci věří....

Tak se na nás hrnou nesmyslně nesmyslné zákony o tom, že se Václav Havel zasloužil, že za bídu (podotýkám, hlavně morální bídu) můžou ti nejbídnější neboť, kdyby nebylo lůzy z ulice, všichni bychom se měli lépe,jak jsou majetky, častokrát nakradené, nedotknutelné....

A vším se jak červená nit vine jedno jediné slůvko. To slůvko je SVOBODA. Zneužité, pro většinu z nás pošlapané. Svoboda dělat si co chci. Svoboda, která pomíjí, že moje svoboda začíná i končí tam, kde začíná či končí svoboda někoho jiného.

Právo je nutné! To věděl i Mojžíš a tak si zaskočil k Pánu Bohu pro desatero. Tak, lidi, tady to máte, to je Boží přikázání a kdo se jím nebude řídit, spláče nad vejdělkem. Jednoduché a prosté. Jen si tak chvíli pokecat s Bohem.... Stalož se... Pro názornost ono desatero předkládám:

I mluvil Bůh všecka slova tato, řka:
Já jsem Hospodin Bůh tvůj, kterýž jsem tě vyvedl z země Egyptské, z domu služby.

Nebudeš míti bohů jiných přede mnou.

Neučiníš sobě rytiny, ani jakého podobenství [těch věcí], kteréž jsou na nebi svrchu, ani [těch], kteréž na zemi dole, ani [těch], kteréž u vodách pod zemí.
Nebudeš se jim klaněti, ani jich ctíti. Nebo já jsem Hospodin Bůh tvůj, [Bůh] silný, horlivý, navštěvující nepravost otců na synech do třetího i čtvrtého [pokolení] těch, kteříž nenávidí mne, a činící milosrdenství nad tisíci těmi, kteříž mne milují, a ostříhají přikázaní mých.

Nevezmeš jména Hospodina Boha svého nadarmo; neboť nenechá bez pomsty Hospodin toho, kdož by bral jméno jeho nadarmo.

Pomni na den sobotní, abys jej světil.
Šest dní pracovati budeš, a dělati všeliké dílo své;
Ale dne sedmého odpočinutí [jest] Hospodina Boha tvého. Nebudeš dělati žádného díla, ty i syn tvůj i dcera tvá, služebník tvůj i děvka tvá, hovado tvé i příchozí, kterýž jest v branách tvých. Nebo v šesti dnech učinil Hospodin nebe a zemi, moře a všecko, což v nich [jest], a odpočinul dne sedmého; protož požehnal Hospodin dne sobotního, a posvětil ho.

Cti otce svého i matku svou, ať se prodlejí dnové tvoji na zemi, kterouž Hospodin Bůh tvůj dá tobě.

Nezabiješ.

Nesesmilníš.

Nepokradeš.

Nepromluvíš proti bližnímu svému křivého svědectví.

Nepožádáš domu bližního svého, aniž požádáš manželky bližního svého, ani služebníka jeho, ani děvky jeho, ani vola jeho, ani osla jeho, ani cožkoli [jest] bližního tvého.

Vědomi si všeho, co se dnes v naší společnosti děje, prostudujme si ono DESATERO. Zjistíme, v kolika odstavcích, paragrafech, článcích a ujednáních se s obyčejným a Bohabojným desaterem rozcházíme... Až mě tak napadá, esli restituce církevního majetku není jakýmsi desátkem za porušování DESATERA státem.... Jářku, hříšná myšlénka, ale v souladu s Desaterem, totiž Nepokradeš...

Právo mé i vaše je důležitá věc. Jenže právo které umožňuje říkat, že "Vše je v mezích zákona" i když selský rozum mluví o čórce či zlodějině, takové právo je špatné. A škodu za zmetka takto vyrobeného by měli společně a nerozdílně zaplatit všichni zákonovnucovatelé či zákonodárci, jak se u nás vžilo říkat. A kdo jim musí vystavit účet? Bůh to jistě nebude!!! To mušíme my, co žijeme se svými právy na svobodu a přitom se nesnažíme někoho v jeho svobodě omezovat.

Krásný den přeji všem.....